JAN ŠIBÍK PHOTOGRAPHER
Jan Šibík - photojournalist
MOST POPULAR STORIES
THIS WEEKOVERALL
¨
 

Pryč z klece!

Pásmo Gazy –- třicet kilometrů dlouhé, sotva deset kilometrů široké. Ze všech stran obehnané vysokým drátěným plotem, takže připomíná obrovskou klec. Žije tu víc než milión lidí a mnozí z nich tuto grandiózní celu, jejíž mříže nelze dohlédnout, ani na jediný den, jediný okamžik svého života neopustili.

Je to bolavý kout světa.

V září roku 2001 tady začala druhá palestinská intifáda –- intifáda al-Aksá, pojmenovaná podle uctívané mešity na Chrámové hoře v Jeruzalémě. Brzy se změnila v nikam nevedoucí řetěz násilí, biblických odplat, jejichž cíl se vytrácel. Samotný akt boje –- tady a teď –- se zdál důležitější než naděje na budoucnost.

Po čtyřech letech –- na sklonku roku 2005 –- odtud izraelská armáda evakuovala sedm tisíc židovských osadníků. Ženy plakaly. Muži se bránili.

Proč vlastně?

Co je tolik přitahovalo do osad obklopených nepřátelstvím a smrtelnou nenávistí? Lákalo na životě za betonovými bunkry armády?

Dnes mají Palestinci pásmo Gazy ve svých rukou. Jak s ní naloží?

 

Palestinci svého Saddáma milují

Je pátek odpoledne. Od chvíle, kdy Američané a Britové zahájili útok proti Iráku, scházejí se desítky tisíc Palestinců, aby demonstrovaly svou podporu iráckému vůdci. Tady, v zadrátovaném pásmu Gazy, vlají nad jejich hlavami stovky iráckých vlajek, v rukou nesou Saddámovy portréty a nešetří patetickými výrazy, které neodmyslitelně patří ke zdejší politické kultuře: "Saddáme, vykoupíme tě svou krví a svými dušemi."

Prapory jsou nepříliš pečlivě a důkladně spíchnuté z látky, která se do Gazy dováží z Izraele. Hvězdy v bílém pruhu trikolóry jsou domalovány štětcem a barvou, ale vítr nedokonalé detaily milosrdně ukryje ve svých poryvech.

Tuto demonstraci svolalo radikální hnutí Hamás a Palestinci se přou, zda lze ještě důvěřovat Jásiru Arafátovi, nově instalovanému předsedovi autonomie abú Mazenovi nebo vůdci Hamásu šajchu Jásínovi, avšak jejich podpora Saddáma Husajna je v těchto dnech absolutní. Vše - každý pohled i rozhovor - napovídá tomu, že vede napříč celou palestinskou společností.

TRAGICKÁ CHYBA JÁSIRA ARAFÁTA

Již v osmdesátých letech, když rozpoutal svou první válku, viděli mnozí Palestinci v Saddámovi ochránce arabského národa a sunnitského islámu před perským a šiítským Íránem. Avšak nynějšího zbožštění dosáhl Saddám později, v letech devadesátých.

Vše začalo v srpnu 1990, když Jásir Arafát nepochopil včas realitu nového - nikoli už bipolárního - světa a podpořil iráckého diktátora po jeho vpádu do Kuvajtu. Jenomže Sověti či Čechoslováci se nepostavili za diktátora ohánějícího se pokrokovým slovníkem, nýbrž na stranu nejrigidnější monarchie a Arafát zůstal se svými sympatiemi k Saddámovi takřka jako kůl v plotě. Důsledky byly katastrofální. Kuvajt po svém osvobození vypověděl dvě stě tisíc palestinských dělníků. Peníze, které posílali rodinám na západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy přitom představovaly více než třicet procent palestinského národního produktu. Ale to nebylo zdaleka vše. Po několik dní přinášely televizní stanice obrázky Palestinců, jak ze střech svých domů nadšeně pozdravují irácké scudy směřující k Izraeli. To se nesmiřitelně dotklo izraelské populace a padesát procent palestinských dělníků dojíždějících za prací do Izraele ztratilo po válce zaměstnání. Bída na palestinských územích se znovu jenom prohloubila. Navíc tato vzpomínka, nebo spíš zkušenost, probouzí dodnes hlubokou nedůvěru k mírovým úmyslům Palestinců a je pravicovými politiky Izraele citována vždy, když je potřeba získat podporu obyvatelstva pro "tvrdou linii".

Sázka na Saddáma nepřinesla Palestincům nic dobrého, avšak zatímco Jásir Arafát se časem zorientoval a poučil, pro prosté Palestince zůstal Saddám hrdinou. Jediným arabským politikem, který hájí jejich práva nejen slovy, ale skutečnými činy. Jediným, kdo je ochoten a schopen postavit se Izraeli. Skutečnost, že 39 scudů zabilo jen jediného člověka, nehrála žádnou roli.

Projevila se zde trpká zkušenost zapsaná v duši palestinského národa, stíhaného často ani ne tak Židy jako vlastními bratry - Araby. Ti sice od první izraelsko-arabské války v letech 1948-1949 vynikali siláckou rétorikou, ale jejich činy byly ponejvíce sobecké. Palestince nechali - coby politický argument - hnít v utečeneckých táborech a rozhodně jich pozabíjeli víc než židovský stát za pětapadesát let své existence. Jen během černého září 1970 zahynuly v Jordánsku tisíce Palestinců, když se tamní král Husajn rozhodl vyhnat bojovníky Organizace pro osvobození Palestiny ze svého území. Přestávalo být totiž zřejmé, kdo vlastně v Jordánsku vládne - jestli on, nebo Jásir Arafát.

DOBRODINEC SE SPOUSTOU DOLARŮ

Saddám Husajn vychází ze všeobecně přijímaného přesvědčení, že obhajoba palestinských zájmů je jediným skutečným měřítkem kvality arabského vůdce. Od počátku druhé intifády v září 2000 se proto znovu stylizoval do role palestinského dobrodince. Dvacet pět tisíc dolarů z iráckých kont inkasuje rodina sebevražedného atentátníka - tento druh či způsob oběti je očividně nejhodnotnější. Deset tisíc dolarů rodiny těch, jimž se atentát nezdařil nebo je během incidentů zabila izraelská armáda. Deset tisíc dostávají i ti, jimž vojáci zbourali dům. Zraněným Palestincům pak Saddámovi vyslanci předají 500-1000 dolarů podle závažnosti újmy, kterou utrpěli. Celkově tímto nanejvýš spektakulárním způsobem vyplatil Saddám Husajn Palestincům přes 35 miliónů dolarů a jeho emisaři z Arabské osvobozenecké fronty, místní odnože irácké Socialistické strany arabské obrody (BAAS), dokonce navštěvují inkriminované rodiny, aby zjistili, jak se jim po obdržení šeku žije. Jeden z vůdců této organizace abú al-Moataz, před časem BBC řekl: "Saddám považuje Palestince za součást Iráku a to, co dělá pro ně, je stejné, jako když se snaží pomoci svým vlastním lidem."

Ropné monarchie arabského poloostrova v čele se Saúdskou Arábií investovaly do palestinského povstání a autonomní správy nesrovnatelně větší částky, avšak jejich pomoc se obvykle rozplyne v kapsách vládnoucí kliky, jejíž zkorumpovanost je i na arabské poměry unikátní. A tak je to v očích prostých lidí znovu jen Saddám, kdo myslí na obyčejné Palestince, přežívající nejednou na pokraji bídy.

TAKOVÝ STÁT?!

V demonstrace na podporu Saddáma se v posledních dnech a týdnech změnila nejen shromáždění následující po pátečních modlitbách, ale i masové pohřby lidí zabitých při přestřelkách s Izraelci. "Náš milovaný Saddáme, udeř na Tel Aviv!" skanduje dav a děti na ramenou otců mají svá drobná tělíčka omotaná napodobeninou výbušných pásů, které rozsévají hrůzu v izraelských ulicích. Za Saddáma se stavějí náboženští fanatici z Hamásu i stoupenci Arafátova Fatahu. Avšak ani tentokrát Palestincům jejich náklonnost mnoho dobrého nepřinese. Ti skutečně mocní v arabském světě - monarchové sedící na barelech ropy - se chtějí Saddáma zbavit, byť o tom raději nemluví příliš nahlas. Izraelské holubice to budou mít znovu o něco těžší ve vnitropolitické konfrontaci s jestřáby, což pro Palestince znamená další zátarasy, další blokády a zákazy vycházení. Co je ale hlavní - jakékoliv budoucí uspořádání na Blízkém východě bude závislé na vůli Spojených států a americká zahraniční politika v této oblasti již tradičně oceňuje především loajalitu. Se vznikem suverénního palestinského státu, jehož občané se ohánějí portréty Saddáma Husajna a Usámy bin Ládina, spěchat rozhodně nebude.

 

Dan Hrubý

 

WORKSHOP + NEWS
KNIHA JAN ŚIBÍK - DESET LET

 

KNIHA JAN ŠIBÍK - DESET LET 

ORIGINÁLNÍ, AUTOREM PODESANOU FOTOGRAFIÍ 

VÍCE INFO A OBJEDNÁVKA 

http://bit.ly/2myWHEh

DÁRKOVY POUKAZ - DIGITÁL 2017

TERMÍNY WORKSHOPU JANA ŠIBÍKA

Termíny: 3.6.

10 hodinový workshop

Cena workshopu: 2500 Kč

Přihláška: sibik@volny.cz 

DÁRKOVY POUKAZ - MOBIL 2017

TERMÍNY WORKSHOPU JANA ŠIBÍKA

Termíny: 27.5. 2017

Sedmihodinový workshop

Cena 1800 Kč

Přihláška:sibik@volny.cz

INSTAGRAM PHOTONEW
Instagram
31.01.2013
27.01.2013
26.01.2013
\
BOOKS FOR SALE

JAN ŠIBÍK -  DESET LET

VČETNĚ ORIGINÁLNÍ, AUTOREM

PODEPSANÉ FOTOGRAFIE

O ROZMĚRU 24X33 CM

VÍCE INFO A OBJEDNÁVKA 

 http://bit.ly/2myWHEh

 VÍCE INFO A OBJEDNÁVKA 

 http://bit.ly/2myWHEh

 

Deset let, tak se jmenuje nová kniha Jana Šibíka. Jak název napovídá, završuje desetiletou práci autora, jenž dlouhodobě formuje podobu české reportážní fotografie. Přírodní katastrofy, KLDR jako bizarní relikt komunismu, ale také arabské jaro, občanská válka na Ukrajině, a hlavně utečenecká vlna dosud nebývalých rozměrů, to jsou témata, jimž se Jan Šibík během uplynulé dekády věnoval. Ve svém celku se kniha stává svědectvím o proměně světa, k níž v tomto období došlo. Světa, v němž ideologie nesvobody a násilí hledají a nabývají novou tvář. V tom je zásadní myšlenkové poselství Šibíkových fotografií.


Text: Dan Hrubý

 

VIDEO  
JAN ŠIBÍK- HYDE PARK, ČT
This div will be replaced

Next videos:
1. INTERWIEV JANA ŠIBÍKA NA Z1
2. Šibík, Šíma - Revoluce v Egyptě, ale fakt né vážně
3. FILM "ĎÁBEL V NÁS" - 1. část
4. FILM "ĎÁBEL V NÁS" - 2. část
5. ZÁPLAVY V PÁKISTÁNU ŠIBÍK+ŠÍMA
 
 
Garážová vrata I Svěží vítr I Majla.cz I Tanec Ostrava I Mareti I Betonové výrobky I Slovenské reality