JAN ŠIBÍK PHOTOGRAPHER
Jan Šibík - photojournalist
MOST POPULAR STORIES
THIS WEEKOVERALL
¨
 
TEXT

PRASEČÍ CHŘIPKA ustupuje a lidstvo dál čeká na svůj mor


Odlétáme S HONZOU ŠIBÍKEM DO MEXIKA v boeingu zaplněném stěží z jedné třetiny. Roušky se objevují na ústech pasažérů už během letu. Letušky Air France nikoho nevarují a na letišti v CIUDAD DE MÉXICO na nás nečekají termovizní systémy pro měření zvýšené teploty. Tomu svět říká počínající pandemie?


Hlavní město Spojených států mexických je za pátečního rozbřesku rozpálené, dusné a oproti běžnému stavu přece jen vylidněné. Tradice prvomájového polibku pod rozkvetlým stromem se v druhém nejlidnatějším městě světa sice nedodržuje, ale jen málokdo z těch, co jsou teď venku, si dnes - více než měsíc od prvního výskytu viru prasečí chřipky a jen o něco déle než týden od jeho první přesné klinické identifikace - dává pozor na pusu. Znepokojení a strach z nákazy se zastavením přívalu nových úmrtí pominuly a v autobusech po Ciudad de México už jezdí někteří lidé bez onoho módního doplňku - modrého, zeleného či bílého "náhubku". Na ulicích mezi staletými kamennými kostely ale stále ještě potkáváme strachem rozšířené zorničky a pod nimi respirátory, akvamarínové pruhy netkaného textilu, nebo aspoň šátky.

 

Na severním rohu hlavního náměstí Plaza de la Constitución posedává na žhnoucím poledním slunci před stanem Servicio Médico jen dvacítka lidí. Ani jeden z nich nepřichází v obavě z chřipky, vysvětluje mi mladý doktor Díaz Vargas, jeden ze tří lékařů, kteří uvnitř zdarma ordinují: "Nyní denně vyšetříme kolem tří set osob; přicházejí kvůli domnělým příznakům různých chorob. Průměrně jednoho nebo dva z nich pošleme s podezřením na chřipku do nemocnice." Při pohledu na čekající páry očí zešikmených zíváním mám pocit, že sem Mexičané chodí ze stejného důvodu jako čeští důchodci do čekáren obvodního lékaře před zavedením poplatku - zavraždit plíživou nudu, jež obchází zavřené dveře kanceláří, restaurací a heren. Foto: Jan Šibík
Kousek od "stanu první pomoci" potkáváme Leslie Mazochovou, fotografku prestižní agentury AP, která se podivuje nad přemírou opatření proti něčemu tak nevinnému, jako je virus A(H1N1). Pihatá Texasanka, jejíž prarodiče pocházejí z Frýdku-Místku, žije a pracuje v Mexiku už dva roky. Roušku samozřejmě nemá. Vypráví, že se její kolegové fotoreportéři bez problémů dostali do jedné z mnoha nemocnic, kam chodí na testy lidé se strachem z prasečí chřipky, a já jí popisuji, jak jsem bez jakýchkoliv omezení prošla celý areál pět set let starého Hospitalu de Jesús. "Ale k nakaženým pacientům vás nepustili, že ne. Nejspíš tam už ani žádní nejsou," opáčí Leslie. "A bude jich míň a míň, v Los Angeles Times včera psali, že tahle mutace viru nemá ani sílu normální chřipky."
Přesto se Mexiko City ještě pořád trochu bojí. I česká překladatelka ze španělštiny Irena Chytrá, která tu žije, raději odvezla svého nudícího se synka na prodloužený víkend mimo město. A protože tento pátek je svátek, a navíc pro mnohé (třeba pro 33 miliónů žáků a studentů mexických státních škol) den nuceného volna, aby se vzduchem přenosná choroba v davech nešířila, většina lidí zůstala doma.
Jen demonstranti ne - ti vyrazili do liduprázdných ulic.

 

PROLETÁŘI VŠECH ZEMÍ...

Humbuk kolem chřipky přilákal do dvaadvacetimiliónového města stovky zahraničních novinářů, kteří se za postupného splaskávání virové bubliny nemají čím bavit. Z nudy ven jim pomáhají hluční účastníci odpoledních prvomájových průvodů, které se šinou po jindy přeplněných, dnes prázdných šesti pruzích hlavní silnice. Demonstrují studenti a učitelé (za zlepšení kvality vysokých škol a svobodu výuky), marxisté (za práci pro každého a proti kapitalismu) i prostitutky (za stažení protichřipkových opatření, která jim prý zabraňují vykonávat jejich zaměstnání a obírají je o zisk - i když lehké holky opírající se o zaprášené zdi ve čtvrti Merced na roušky kašlou od prvního dne pohotovosti). Všichni rebelové vědí, že se díky popularitě prasečí chřipky dostanou do objektivů. Zvláště budou-li se snažit skandováním sloganů a házením dělbuchů přehlušit věčné skřípění harmonipanů ovládaných mocnými pány flašinetáři, na něž pátý stupeň pandemické pohotovosti vyhlášený Světovou zdravotnickou organizací neplatí.


UVOLNĚTE SE, PROSÍM
Chřipková pohotovost neplatí ani na Artura, někdejšího ekonoma z mexického ministerstva financí. Vitální důchodce se se mnou dává do řeči před kostelem sv. Františka z Assisi, který je jako mnohé další až do zrušené nedělní mše otevřený. Mezi obligátními stížnostmi na úroveň mexické politické kultury Arturo lamentuje: "Nebojím se téhle pseudoepidemie. Roku 1850 jsme tu měli strašnou vlnu cholery, ale svět se točí dál. Ministr zdravotnictví sice bombarduje vás, novináře, čísly o nakažených a mrtvých, ale aby obstaral léky a zajistil vakcíny, až budou vyvinuté, to ne."


Já však mám po prozkoumání širšího centra města dojem, že ministerstvo svou práci zvládlo skvěle. To potvrzuje i zdejší rezident Adam Lorenc, koordinátor českého předsednictví Evropské unie v Mexiku: "Po prvotním chaotickém předávání informací mexičtí představitelé udělali vše, co bylo v jejich silách. Ekonomické dopady jistě jsou a ještě budou velmi bolestivé, ale provedená opatření byla pro vývoj situace přínosná a přispěla k tomu, aby se nákaza masově nešířila mezi obyvatelstvem." Na náměstích kotví Caravanas de la Salud, "karavany zdraví", se zdravotnickým materiálem i personálem poskytujícím orouškovaným frontám "prevenci a vyšetření v případech chřipky". Cubrebocas (kryty úst, tedy roušky) a občas i latexové rukavice se rozdávají z krabic, desítky policistů pátrají, radí a informují, dokonce i socha uprostřed fontány parku před Národní knihovnou disponuje nápadnou modrou rouškou ve stylu Michaela Jacksona. Na televizním kanále 4tv, který je určen zejména obyvatelům megalopole, ale i na celostátních programech běží každou chvíli šot, jenž varuje před chřipkou a popisuje její příznaky.


Ty však za víkend ve městě postihly jen pár lidí a u žádného z nich nebyla za poslední tři dny nemoc prokázána; maximální počet úmrtí na chřipku v samotném Ciudad de Méxiku úřady v sobotu odhadly na 101 proti původním 170. Lidé se pod tímto dojmem uvolňují - a stejně tak i přísná nařízení prezidenta Felipeho Calderóna, ministra zdravotnictví Josého Ángela Córdovy a starosty města Marcela Ebrarda. I díky tomu mohl kardinál Norberto Rivera Carrera v Basílice de Guadalupe odsloužit za účasti veřejnosti nedělní mši, což je nad jiné důležitá součást života katolického obyvatelstva města, které má mimochodem přezdívku Ciudad de la Esperanza, Město naděje. Většině církevních hodnostářů kryje při obřadu obličej rouška, v kázáních i modlitbách zní slova epidemia, influenza, virus, esperanza. Naděje. Zpěváci na kúru při zpěvu stahují cubrebocas na krk a totéž činí věřící při svatém přijímání. Podobně probíhá jediná misa dne v pravé poledne v majestátní Metropolitní katedrále. Roušek je v ulicích vidět den ode dne méně - hrůza z nemoci je, zdá se, neodvratně pryč a přichází strach další. O peníze.


TO VÁS PŘIJDE DRAHO!

Španělské vysílání CNN i zdejší anglickojazyčný deník The News mají jasno: prezidentem vyhlášené pětidenní uzavření města (1. až 5. května) bude stát majlant. Ciudad de México loni vykázalo hrubý národní produkt 221 miliard USD, takže pokud správně počítám, jeho uzavření a zastavení všech ekonomických činností kromě těch zcela nezbytných by mohly státní pokladnu přijít na nějaké čtyři miliardy dolarů, což je v době ekonomické krize pro zemi kolísající mezi kategoriemi "rozvinutá" a "rozvojová" tvrdý úder.
Uzavření města však neproběhlo úplně tak, jak bylo zamýšleno - přes hrozbu vysokými pokutami zůstaly některé obchody otevřené. Fastfoody na rozdíl od restaurací prodávat jídlo mohou, ale jen ke konzumaci mimo prodejnu. Zavřené zůstávají bary, kina, sportoviště, muzea a školy - a to bude mít spolu s omezením turismu pro mexickou ekonomiku jisté následky. Následky vyčíslitelné ve stamiliónech dolarů. Jen šestnáctiletý Jonathan, který obsluhuje v McDonaldu, jednom z pěti rychlých občerstvení otevřených poblíž náměstí Zócalo, mi přes roušku hrdě a s tušeným úsměvem oznamuje, že jejich provozovně se zisky zvýšily. Jeho kolegyně ze Starbucks Coffee, jež je na zdejší poměry velmi drahé, naopak hlásí pokles tržeb na 70 procent, protože prý do centra nechodí turisté.


A Michael Werbowski, někdejší dopisovatel Lidových novin ze Ciudad de Méxika a dnešní vedoucí ekonomického oddělení deníku The News, na opačném konci města ukládá kombinaci obstojné češtiny a výborné angličtiny do telefonního sluchátka: "Strach z nákazy Mexiko úplně izoluje a bude stát neuvěřitelné peníze. Nižší vrstvy to vysloveně zdevastuje, už tak trpíme celosvětovou finanční krizí, klesajícími cenami ropy, kterou vyvážíme, a teď se k tomu přidá tohle." A dovolí mi ocitovat z jednoho ze svých článků následující souvětí: "Národ, který s velkým nadšením přijal všechny neoliberální doktríny a ideologická přikázání volného trhu, se náhle stal obětním beránkem jako přenašeč nakažlivé choroby."

 

PRO SMÍCH KRÁLÍKŮM I PRASATŮM
Jestliže byl výraz influenza ještě před týdnem synonymem strachu, dnes může být i k smíchu. Nedělní slunce zapadá nad střechami Mexika a s ním z města rázem zmizely i roušky, vlastně, válejí se všude po ulicích - je konec spektáklu. Na YouTube dorazil hit skupiny Agrupación Carino, typická latina, Cumbia de la Influenza (přibližný význam je Chřipkový tanec). Z mexického deníku Metro se na čtenáře zubí vtipkující komiksová prasátka. Na chodníku poskakuje trojice performerů ze skupiny Cuerpo Inverso - v neprodyšných kombinézách a plynových maskách tančí něco jako primitivní capoeiru nad ohromným plyšovým vepřem. Chřipkové fórky se šíří rychleji než virus sám: "Slyšeli jste už, že se Mexiko stalo světovou velmocí? Když kýchne, celý svět dostane chřipku!" Mictlantecuhtli, aztécký bůh smrti, si odnesl těla i duše dvou desítek Mexičanů, ale v rozlehlých Spojených státech mexických zbývá ještě 110 miliónů lidí, kteří se tomu všemu můžou smát.
Právě jim vzkázal americký komik Jon Stewart ve své televizní Daily Show v době, kdy ještě probíhaly testy a s počty mrtvých se žonglovalo jak s tenisáky: "Prasečí chřipka si zatím v Mexiku vzala 149 životů - čímž se stala poslední položkou na seznamu věcí, které vás mohou zabít v Mexiku." A v dalším díle svého pořadu Jon svébytně vyjádřil postiženým Mexičanům sympatie a vyzval je, aby se nebáli a vychutnali si svých pár minut slávy. Snad už bez dalších ztrát na životech.

 

Text: Kateřina Kadlecová

 

WORKSHOP + NEWS
ZAHRANIČNÍ WORKSHOPY JANA ŠIBÍKA 2018

HAVANA, BUDAPEŠŤ, JERUZALÉM, BETLÉM,

KALKATA, VÁRÁNASÍ

 

WORKSHOP JANA ŠIBÍKA 2018

DÁRKOVÝ POUKAZ - DIGITÁL

TERMÍNY WORKSHOPU 2018 

10 hodinový workshop

Cena workshopu: 2700 Kč

Přihláška: sibik@volny.cz 

WORKSHOP JANA ŠIBÍKA 2018

DÁRKOVÝ POUKAZ -  MOBIL

TERMÍNY WORKSHOPU 2018

Sedmihodinový workshop

Cena 1900 Kč

Přihláška:sibik@volny.cz

KNIHA JAN ŚIBÍK - DESET LET

 

KNIHA JAN ŠIBÍK - DESET LET 

ORIGINÁLNÍ, AUTOREM PODESANOU FOTOGRAFIÍ 

VÍCE INFO A OBJEDNÁVKA 

http://bit.ly/2myWHEh

INSTAGRAM PHOTONEW
Instagram
31.01.2013
27.01.2013
26.01.2013
\
BOOKS FOR SALE

JAN ŠIBÍK -  DESET LET

VČETNĚ ORIGINÁLNÍ, AUTOREM

PODEPSANÉ FOTOGRAFIE

O ROZMĚRU 24X33 CM

VÍCE INFO A OBJEDNÁVKA 

 http://bit.ly/2myWHEh

 VÍCE INFO A OBJEDNÁVKA 

 http://bit.ly/2myWHEh

 

Deset let, tak se jmenuje nová kniha Jana Šibíka. Jak název napovídá, završuje desetiletou práci autora, jenž dlouhodobě formuje podobu české reportážní fotografie. Přírodní katastrofy, KLDR jako bizarní relikt komunismu, ale také arabské jaro, občanská válka na Ukrajině, a hlavně utečenecká vlna dosud nebývalých rozměrů, to jsou témata, jimž se Jan Šibík během uplynulé dekády věnoval. Ve svém celku se kniha stává svědectvím o proměně světa, k níž v tomto období došlo. Světa, v němž ideologie nesvobody a násilí hledají a nabývají novou tvář. V tom je zásadní myšlenkové poselství Šibíkových fotografií.


Text: Dan Hrubý

 

VIDEO  
JAN ŠIBÍK- HYDE PARK, ČT
This div will be replaced

Next videos:
1. INTERWIEV JANA ŠIBÍKA NA Z1
2. Šibík, Šíma - Revoluce v Egyptě, ale fakt né vážně
3. FILM "ĎÁBEL V NÁS" - 1. část
4. FILM "ĎÁBEL V NÁS" - 2. část
5. ZÁPLAVY V PÁKISTÁNU ŠIBÍK+ŠÍMA
 
 
Garážová vrata I Svěží vítr I Majla.cz I Tanec Ostrava I Mareti I Betonové výrobky I Slovenské reality